Domnívám se, že dnes není problém si něco najít. Pochopitelně, je něco jiného hledat zábavu v pátek večer nebo ve středu dopoledne. To by asi opravdu vyhovovala ta knihovna. Ale jde to i jinak. Je možno zkusit třeba louskat křížovky, nebo si najít nějakého koníčka, který se dá provozovat i doma, bez toho abyste museli bloncat po městě. Pokud vás nebaví ani to, nebo to neumíte, zkuste si pustit nějaký film, nebo ještě lépe dokument, ze kterého se zároveň poučíte. A pokud ani to vás nenadchlo, tak se třeba učte latinsky. I skladník si může přečíst Vergilia v originále.
Schválně, poznáte, z čeho tato replika je? Já vím, podcenila jsem vás. Ano, tuto větu říká pan Kovářík jako učitel ve slavné filmové komedii „Já už budu hodný dědečku.“ Takže pokud nic nevymyslíte doma, lze vřele doporučit procházku do lesa. Vezměte si mobil, abyste mohli fotit a vyzkoušejte to, jak se dá v lese krásně uklidnit, pokud ovšem nenarazíte na skládku a nerozčílí vás to. Ale přesto to vyzkoušejte. Také si lze sednou v parku a pozorovat života běh. Takový ten kolot klokot. Ten spěchá tam a ten zase tamhle. Zkuste hádat kam kdo jde, nebo odkud a uvidíte, že vás to možná chytne a začne bavit.
Rozhodně nedoporučuji návštěvu baru nebo hospody, pokud tu ještě nějaké zbyly a dát si pár panáků. Tím si tak akorát zaděláte na problémy. Zdravotní a další. Třeba by mohlo dojít i ke konfliktu s policisty. Nikdy nevíte, co se může semlít. Co jsem to ještě… Aha, o tom filmu. Nu, přiznám se, zkoušela jsem vaši pozornost. Samozřejmě že ten název je špatně. On to opravdu říká pak Kovářík jako učitel, ale pochopitelně ve zcela jiném filmu. Jmenuje se „Marečku, podejte mi pero“. Ještě stále se nudíte? Nu, tak si hačněte před televizní přijímač a tuhle komedii si můžete pustit. Zcela určitě vás znova pobaví, protože myslím, že jste ji už nejednou viděli.