Velké podniky jsou často jako velké dravé ryby, v rybníce, kde jsou i malé rybičky, malé firmičky, jen tak tak přežívající. Nadnárodní společnosti často expandují na trhy zemí, které ještě neobsadili a likvidují svou konkurenci tím, že jí přeberou všechnu potravu, většinu zákazníků, nebo tyto malé rybky, malé podniky koupí a zařadí pod sebe či zlikvidují zcela. Velké podniky mají možnosti, jak nabídnout zákazníkům nižší ceny za prodávané zboží, poskytnout jim k tomu přídavné služby a další výhody. V tom jim malé podniky nejsou schopni konkurovat, ať se jim to líbí, nebo ne.
Pro obyvatele zemí není jen špatné, když k nim expanduje nějaká velká nadnárodní společnost, protože zde vytváří mnoho pracovních míst pro zdejší obyvatele. Tolik míst, že malé podniky by tolik lidí nebyli schopni zaměstnat. A tak jsou obyvatelé vlastně spokojeni, když k nám n trh pronikne nějaká taková velká ryba, která si smlsne na pár menších rybkách v tržním rybníce. Tak to zkrátka chodí, velké ryby pojídají ty menší, aby si vytvořili pro sebe prostor.
Po zabrání tržního rybníka jedné země, se vydávají dále a dále, zabírat další území pod svůj vliv, jejich majitelům nesou nepředstavitelně velké zisky a život ve zlaté kleci. Nadnárodní společnosti to řeší tak, že v nové zemi založí dceřinou společnost, nebo se přímo pod svým jménem zařadí na trh dané země či oblasti.
Místní obyvatelé jsou v konečném důsledku spokojení, protože mají možnost získat práci a ještě mít levnější výrobky společnosti, která v jejich blízkosti vystavěla svou budovu a zabrala tak místo. Jediný, kdo nejsou spokojeni, jsou ti drobní podnikatelé, kteří tak velkou konkurenci neustojí a je pro ně likvidační. Potom paradoxně, tito drobní zkrachovalí podnikatelé se nechávají u těchto velkých nadnárodních gigantů zaměstnat, protože musí nějak uživit svou rodinu i sebe.